Odznak byl založen 24. června 1941 jako výraz ocenění odpovědného a úspěšného boje v jednotkách protivzdušné obrany a určen k udělení jak celým bojovým jednotkám, tak jednotlivým vojákům všech služebních hodností.

Podmínkami pro udělení bylo kromě příkladného plnění bojových povinností a dobrého vedení dosažení osmi bodů podle stanoveného bodového systému. Body byly přidělovány mj. za sestřel nepřátelského letadla těžkou, střední nebo lehkou protiletadlovou baterií, za podíl na sestřelu v součinnosti s jinými bateriemi, za bojové úspěchy středních a těžkých pobřežních baterií, za úspěšné výkony v jednotkách vyhledávacích světlometů, dobrou práci ve štábu atd.

Mimo to mohl být odznak udělen nezávisle na dosažených bodech za výjimečné výkony v boji a důstojníkům za zásluhy při velení. (more…)

Německé vojenské síly docílily v r. 1941 po začátku východního tažení (22. 6. 1941, plán „Barbarossa“) velkých úspěchů a způsobily Sovětům značné ztráty. V polovině listopadu se však nedlážděné ruské komunikace proměnily v husté bahno, které mělo za následek časté poruchy strojů a na počátku prosince 1941 se útok Wehrmachtu díky mrazivému počasí a nedostatkům v zimní výstroji zastavil. Němci utrpěli díky těmto okolnostem těžké ztráty na lidech i materiálu a byli donuceni k pomalému ústupu. Tato krize byla překonána až v březnu 1942. (more…)

Vyznamenání bylo založeno 13. června 1934 jako výraz uznání a díku všem účastníkům 1. sv. války. Bylo vyráběno ve třech provedeních: (more…)

1) Medaile v upomínku na 13. březen 1938 (Medaille zur Erinnerung an den 13. März 1938)

Medaile byla založena 1. května 1938, u příležitosti připojení Hitlerovy rodné země Rakouska k Německu. Jednalo se o první Hitlerův krok k rozšiřování německého „životního prostoru“, který se stal zároveň podporou pro německé obyvatelstvo v čsl. pohraničí a stimulem pro stupňování požadavků Sudetoněmecké strany (SdP). Německé jednotky totiž  překročily hranice Rakouska 12. března 1938, aniž by se setkaly se sebemenším odporem.

První „Anšlusmedaile“ byla udělována všem Rakušanům, kteří podporovali, nebo se přímo podíleli na anexi, stejně jako rakouským členům NSDAP. Obdrželi ji rovněž němečtí státní úředníci a příslušníci Wehrmachtu a SS, kteří se zúčastnili obsazení Rakouska. (more…)

K založení tohoto štítu vedly stále těžší a kritičtější boje na východní frontě. V takzvaném děmjanském kotli či kapse byl od 8. února 1942 uzavřen II. armádní sbor, kterému velel generál pěchoty Walter Graf Brockdorff-Ahlefeldt. Se svými divizemi – 12. 32. a 123. pěchotní divizí, a dále s jemu podřízenými 30. a 290. pěchotní a 3. SS tankovou divizí „Totenkopf“ zde bojoval proti velké převaze tvrdého a statečného protivníka. Při průměrné teplotě –40°C bránilo asi 96.000 vojáků frontovou linii o délce asi 300 km. Hitler chtěl jednotky za každou cenu v tomto prostoru zachovat, a tak nařídil zásobování obklíčených vojsk letecky. Díky úspěšnému leteckému mostu se zásobování podařilo zvládat. Bylo dopraveno přes 65 000 tun zásob a 30 000 vojáků a více než 25 000 zraněných a mrtvých evakuováno. Byl to první letecký most takovéhoto rozsahu - dokázal udržet vojsko v bojovém stavu až do května 1942, kdy německý protiútok otevřel obklíčenému vojsku cestu ven. (more…)

Čestný kříž německé matky (dále jen MK – Mutterkreuz) byl založen vedením NSDAP dne 16. prosince 1938 – v době, kdy už nacisté plánovali válečná tažení a velmi dobře si uvědomovali důležitost biologické přípravy jak na válku samotnou, tak na následné osídlování dobytých území. Proto součástí jejich plánů i propagandy byla mohutná podpora plodnosti a mateřství. Jako výraz uznání a díků byl pro plodné matky založeno právě toto vyznamenání. MK měl plnit u matek stejnou funkci jako Železný kříž u vojáků a symbolizovat jejich čestné místo v nacionálně socialistické společnosti. Adolf Hitler, jehož jménem byl MK udělován, označil v této souvislost mateřství jako bitevní pole ženy. Již během r. 1939 bylo toto vyznamenání uděleno více jak 3 milionům žen. Jen velmi málo z nich jej odmítlo. (more…)

Die Kiste mit ganzem Nachlaß

Verleihungsurkunden

***

***

*** (more…)

(more…)

Úloha tzv. Einsatzstabů při zcizování židovského majetku

V říjnu 1942 došlo v Protektorátu Čechy a Morava ke zřízení dvou institucí okupační správy označených jako Einsatzstab I a Einsatzstab II.1) Hlavním úkolem prvního z nich mělo být zajištění uměleckých předmětů především z českých a moravských zámků, úkolem druhého zabezpečení náhradního ubytování pro německé rodiny z říše postižené bombardováním. (more…)

« Older Posts