Zkušenosti, získané v prvních měsících války ukázaly Vrchnímu velení pozemní armády, že je k dosud užívanému Pěchotnímu útočnému odznaku nutno doplnit ještě další útočný odznak. Proto vydal 1. června 1940 vrchní velitel pozemní armády, Generálplukovník von Brauchitsch následující výnos:

„Pro vojáky všech ostatních zbraní, včetně dělostřelectva, kteří bojují společně s pěchotou a tanky a splní s vlastní jednotkou podmínky pro udělení Pěchotního útočného odznaku, zakládám zvláštní útočný odznak se stejným zaměřením jako Pěchotní útočný odznak s účinností od 1. 6. 1940.“

Udílení Všeobecného útočného odznaku (Allgemeines Sturmabzeichen, dále jen ASA) započala 1. 6. 1940.

Podmínky pro udělení ASA, vydané ve stejném dni, se opírají o podmínky pro udělení Pěchotního útočného odznaku. Následují články 1 až 3 tohoto dokumentu:

„1. ASA může být udělen důstojníkům, poddůstojníkům a mužstvu těch jednotek, pro které není určen Pěchotní útočný odznak, ani Odznak za tankový boj a kteří se od 1. 6. 1940 zúčastnili

1. třech útoků

2. boje v přední linii

3. průlomu se zbraní v ruce

4. bojů ve třech různých dnech

Úspěšné bojové průzkumy, stejně jako protiútoky mohou být započteny jako útoky, pokud tyto vedly k boji z blízka.

Pro příslušníky dělostřelectva a tankových jednotek platí odstavec 1. a 3. jako splněný, pokud se útoku zúčastnili a s nasazením vlastní pěchotní zbraně v přední linii provedli průlom do nepřátelského postavení.

Pro příslušníky jednotek samohybných děl platí namísto odstavce 1. odstavec 1. z podmínek pro udělení Odznaku za tankový boj.

2. ASA bude nošen na levé straně uniformy.

3. ASA sestává z ručního granátu s rukojetí a bajonetu, navzájem překřížených, obklopených oválným dubovým věncem, který v horní části nese výsostné označení Wehrmachtu. Barva je stříbrná.

Po dobu války bylo uděleno cca. 460.000 ks ASA.

Výtvarné zpracování

Avers: Uprostřed oválného dubového věnce je sedící orlice se svěšenými křídly svírající v pařátech na hranu postavený hákový kříž (znak pozemní armády). Pod hákovým křížem je překřížený bajonet s rukojeťovým granátem. Bajonet s granátem svými kraji překrývají dubový věnec.

Revers: Bez výtvarného zpracování, závěsný systém dle výrobce. Existují masivní, duté nebo poloduté ražby. Existují značené exempláře se značkami výrobce na různých místech reversu nebo odznaky neznačené.

Materiál: Postříbřený tombak nebo zinek. Známé jsou i exempláře z cupalu.

masivní ražba

dutá ražba

polodutá ražba

Miniatury: V obchodech s vyznamenáními, případně v obchodech LDO (Leistungsgemeinschaft Deutscher Ordenshersteller) byly k dostání miniatury na špendlíku o velikosti 9 a 16 mm pro nošení na klopě civilního saka.

16 mm miniatura na špendlíku

POZOR! Dobová existence stužkových miniatur s kovovými zmenšeninami odznaků není prokázána, proto je třeba pohlížet na ně jako na falza.

Etuje: Na frontě byl ASA předáván v papírovém sáčku s potiskem názvu odznaku (existovalo více variant potisků). Pokud byly další kusy odznaku nositeli následně dokupovány v obchodech, byly odznaky prodávány v obyčejných kartonových krabičkách bez potisku, případně v transparentních celofánových sáčcích s potiskem LDO. Zmíněná LDO balení jsou na sběratelském trhu velice vzácná.

Udílecí dekret: K odznaku byl předáván udílecí dekret. Existovalo více výtvarných provedení.

Způsob nošení:

Na levé straně uniformy, vždy předpisově pod případným Železným křížem 1. třídy.

Pokud byl voják zároveň nositelem Odznaku za zranění, musel být tento umístěn o úroveň níže, napravo či nalevo od ASA, neboť ten byl Odznaku za zranění svojí hodnotou nadřízen.

***

Všeobecný útočný odznak s počtem nasazení (Allgemeines Sturmabzeichen mit Einsatzzahl)

Vrchní velení pozemní armády – podpisem zastoupené vrchním adjutantem Wehrmachtu, plukovníkem Schmundtem – zveřejnilo 2. července 1943 výnos o zavedení vyšších stupňů ASA , podle něhož vznikly následující stupně:

a) s číslem „25“ za 25 započítatelných bojových nasazení

b) s číslem „50“ za 50 nasazení

c) s číslem „75“ za 75 nasazení

d) s číslem „100“ za 100 nasazení

Započítávání nasazení pro udělení ASA s čísly započalo od 1. července 1943. Nošen směl být vždy pouze odznak s nejvyšším číslem, předchozí odznaky zůstaly nositeli v upomínku.

Výtvarné zpracování

ASA s počtem nasazení “25″

ASA s počtem nasazení “50″

ASA s počtem nasazení “75″ (zlacení věnce setřeno)

ASA s počtem nasazení “100″

Avers: Hlavní motivy stejné, orlice s bajonetem a granátem je jako samostatný díl tmavená a přinýtovaná k postříbřenému věnci čtyřmi nýty. Orlice rovněž horními částmi křídel a hlavou překrývá věnec. Ve spodní části věnce se nachází lůžko, v němž je umístěna destička s plastickou číslicí, znázorňující příslušný počet bojových nasazení. V případě odznaků s počtem nasazení „75“ a „100“ je spodní část věnce rovná a hlava orlice je mírně pozdvihlá.

Revers: Bez výtvarného zpracování, závěsný systém dle výrobce. Vyskytují se masivní nebo poloduté ražby středového dílu i věnce. Existují značené exempláře se značkami výrobce na reversu věnce nebo odznaky neznačené.

Materiál: Výhradně zinek. U odznaků s počtem nasazení „25“ a „50“ je věnec postříbřený, u „75“ a „100“ pozlacený. Destičky s čísly byly vyráběny z tombaku nebo zinku.

Miniatury: 16 mm na špendlíku

Etuje: Pravděpodobně stejný princip jako u ASA bez počtu nasazení.

Udílecí dekret: K odznaku byl předáván udílecí dekret. Existovalo více výtvarných provedení.

Způsob nošení: Shodný jako u ASA bez počtu nasazení.

Použitá literatura:

Klietmann, Kurt G.: Auszeichnungen des Deutschen Reiches 1936 – 1945, Motorbuch Verlag, Stuttgart, 1994, 7. vydání