1) Medaile v upomínku na 13. březen 1938 (Medaille zur Erinnerung an den 13. März 1938)

Medaile byla založena 1. května 1938, u příležitosti připojení Hitlerovy rodné země Rakouska k Německu. Jednalo se o první Hitlerův krok k rozšiřování německého „životního prostoru“, který se stal zároveň podporou pro německé obyvatelstvo v čsl. pohraničí a stimulem pro stupňování požadavků Sudetoněmecké strany (SdP). Německé jednotky totiž  překročily hranice Rakouska 12. března 1938, aniž by se setkaly se sebemenším odporem.

První „Anšlusmedaile“ byla udělována všem Rakušanům, kteří podporovali, nebo se přímo podíleli na anexi, stejně jako rakouským členům NSDAP. Obdrželi ji rovněž němečtí státní úředníci a příslušníci Wehrmachtu a SS, kteří se zúčastnili obsazení Rakouska.

Výtvarné zpracování

Návrh medaile vytvořil profesor Richard Klein z Mnichova.

1. návrh

První výtvarný návrh byl nějaký čas vyráběn, nebyl však nikdy udělen a stal se proto sběratelskou raritou (katalogová cena asi 4.000 Eur).

Avers: Bysta Adolfa Hitlera z levé strany a nápis „Ein Volk, ein Reich, ein Führer” (Jeden národ, jedna říše, jeden Vůdce).

Revers: Na reversu byl nápis 13. März 1938 a orlice s roztaženými křídly, držící v pařátech svastiku v dubovém věnci.

2. návrh

Druhý návrh již byl oficiálně vyráběn a udělován.  Medaile je kruhová o průměru 30mm.

Avers: V centru dvě postavy běžící doprava. Zadní, větší s praporem, vede postavu menší se zbytky přetržených řetězů na rukou.

Revers: Rubová strana je opatřena heslem „Ein Volk, ein Reich, ein Führer“ a datem anexe „13. März 1938“. Medaile nenesly značku výrobce.

Stuha: Červená, po stranách doplněná dvěma bílými a jedním černým proužkem.

Materiál: Postříbřený bronz či zinek.

Miniatury: Byly vyráběny i miniatury na civilní oblek a to o průměru 16 mm na řetízku nebo 9 mm na sponě.

Etuje: Dřevěná, červeně potažená etuje. Víko polstrováno bílým hedvábím, část pro medaili potažena červeným sametem. Na víku je zlatá orlice držící v pařátech hákový kříž.

Způsob nošení: Medaile byla nošena při slavnostních příležitostech celá na levé horní straně uniformy, častěji však jen ve formě malé stužky.

K medaili byl předáván udílecí dekret. Existovalo větší množství výtvarných návrhů a formátů.

Udělování bylo ukončeno 13. prosince 1940. K tomuto datu bylo předáno celkem 318.689 kusů.

***

2) Medaile v upomínku na 1. říjen 1938 se sponou Pražský hrad (Medaille zur Erinnerung an den 1. Oktober 1938 mit Spange „Prager Burg“)

O vzniku této dekorace vypovídá výnos Vůdce a Říšského kancléře z 18. října 1938 a 1. května 1939:

„Dnešním dnem bude zřízena medaile v upomínku na 1. říjen 1938, tj. odstoupení čs. pohraničí Německu na základě Mnichovské dohody. Bude vyhotovena v bronzu. Přední strana bude identická jako medaile k 13. březnu 1938. Rubní strana nese datum 1. října 1938. Stuha bude mít sudetoněmecké barvy, tj. černá-červená-černá s bílým okrajem. Medaile bude udělována těm osobám, které se v Sudetech nebo na říšském území zasazovali a připravovali návrat území do Říše. Zvláště přicházejí do úvahy členové NSDAP a SdP v Čechách, kteří v boji za připojení k Říši obětovali svůj majetek či krev, byli zavřeni či vyhnáni. Dále to jsou vdovy a sirotci po padlých bojovnících za sjednocení, příslušníci Wehrmachtu, policie, SS, NSKK a NSFK, kteří se na vstupu podíleli. Stejně tak i vyšší straničtí funkcionáři, členové, úředníci, zaměstnanci a dělníci ve veřejných službách, kteří ve dnech připojení byli služebně činní ve vnitrozemí Sudet“.

Výtvarné zpracování

Avers: Stejný jako u předchozí medaile.

Revers: Stejný jako u předchozí medaile, obsahuje však jiné datum – 1. Oktober 1938. Medaile nenesly značku výrobce.

Stuha: Dva černé, jeden červený a dva krajní bílé úzké proužky.

Materiál: Světle tónovaný bronz

Miniatury: Byly vyráběny i miniatury na civilní oblek a to o průměru 16 mm na řetízku nebo 9 mm na sponě.

Etuje: Dřevěná, tmavě fialově potažená etuje. Víko polstrováno bílým hedvábím, část pro medaili potažena tmavě fialovým sametem. Na víku je zlatá orlice držící v pařátech hákový kříž.

Způsob nošení: Medaile byla nošena při slavnostních příležitostech celá na levé horní straně uniformy, častěji však jen ve formě malé stužky.

K medaili byl předáván udílecí dekret. Existovalo větší množství výtvarných návrhů a formátů.

Výnosem z 1. května 1939 nařídil Vůdce, že medaile za 1. říjen 1938 bude udělována též za zásluhy o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Zejména těm osobám, které již medaili 1. říjen 1938 obdržely a nyní se zasloužily o vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, byla udělena spona, připevněná na stuze medaile, nesoucí reliéfní pohled na Pražský hrad.

Exemplář vlevo nese značku výrobce, častěji jsou však štítky neznačeny.

Spona měla rozměry 31 x 11 mm a upínala se na stuhu dvěma ohebnými trny. Byla-li nošena pouze stužka tohoto vyznamenání nad levou kapsou uniformy, byla na ní upevněna miniatura této spony o rozměrech 15 x 5 mm.

Za dobu udělování bylo vydáno 1.162.617 ks medailí a 134.563 spon. Udělování bylo ukončeno 31. prosince 1940.

Medaile se sponou byla mimo říšskoněmeckým příslušníkům udělována za zásluhy též občanům německé národnosti, žijícím v Čechách a na Moravě. V Praze to byli profesoři a studenti německých vysokých škol, dále někteří poslanci a úředníci na vyšších místech v Protektorátu, jakož i správci zabraného majetku (tzv. Treuhändleři).

***

3) Medaile v upomínku návratu Memelu do Říše 1939 (Medaille zur Erinnerung an die Heimkehr des Memellandes 1939)

Poslední nekrvavou akcí nacistického Německa před vypuknutím 2. sv. války byla anexe významného litevského přístavu v Baltském moři Klajpeda (německy Memel nebo Memelburg). Toto území se 160.000 obyvateli, původně náležící východnímu Prusku, bylo v roce 1924 na základě výsledků 1. sv. války tzv. Memelskou dohodou připojeno k Litvě. 20. března 1939 vyjednal Hitler s litevskou vládou znovupřipojení tohoto území k Říši. 23. března se zde vylodila německá armáda a celou oblast obsadila.

Tzv. „Memelská medaile“ byla založena 1. května 1939.

Výtvarné zpracování

Tato poslední „Anšlusmedaile“ byla stejně jako dvě předchozí navržena prof. Kleinem z Mnichova.

Avers: Stejný jako u předchozí medaile.

Revers: Stejný jako u předchozí medaile, obsahuje však nápis „Zur Erinnerung an die Heimkehr des Memellandes 22. März 1939“ (V upomínku na návrat Memelu do říše 22. března 1939) umístěným ve věnci z dubových ratolestí. Medaile nenesly značku výrobce.

Stuha: Tvořena kombinací bílých, zelených a červených pruhů – tedy litevských národních barev.

Materiál: Světle tónovaný bronz či pobronzovaný zinek

Miniatury: Byly vyráběny i miniatury na civilní oblek a to o průměru 16 mm na řetízku nebo 9 mm na sponě.

Etuje: Stejná jako k medaili za připojení Sudet.

Způsob nošení: Medaile byla nošena při slavnostních příležitostech celá na levé kapse uniformy, častěji však jen ve formě malé stužky nad touto kapsou.

K medaili byl předáván udílecí dekret (zde pro příslušníka Kriegsmarine). Existovalo větší množství výtvarných návrhů a formátů.

Medaile byla udělována všem vojenským, politickým a civilním osobám, které se podílely na přípravách a realizaci připojení Klajpedy k Německu.

Udělování tohoto vyznamenání skončilo na sklonku roku 1940. Vyznamenáno bylo celkem 31.322 osob.

Žádná z výše jmenovaných medailí nenesla značku výrobce, značeny byly pouze spony s reliéfem Pražského hradu k “Sudetské medaili”