K založení tohoto štítu vedly stále těžší a kritičtější boje na východní frontě. V takzvaném děmjanském kotli či kapse byl od 8. února 1942 uzavřen II. armádní sbor, kterému velel generál pěchoty Walter Graf Brockdorff-Ahlefeldt. Se svými divizemi – 12. 32. a 123. pěchotní divizí, a dále s jemu podřízenými 30. a 290. pěchotní a 3. SS tankovou divizí „Totenkopf“ zde bojoval proti velké převaze tvrdého a statečného protivníka. Při průměrné teplotě –40°C bránilo asi 96.000 vojáků frontovou linii o délce asi 300 km. Hitler chtěl jednotky za každou cenu v tomto prostoru zachovat, a tak nařídil zásobování obklíčených vojsk letecky. Díky úspěšnému leteckému mostu se zásobování podařilo zvládat. Bylo dopraveno přes 65 000 tun zásob a 30 000 vojáků a více než 25 000 zraněných a mrtvých evakuováno. Byl to první letecký most takovéhoto rozsahu - dokázal udržet vojsko v bojovém stavu až do května 1942, kdy německý protiútok otevřel obklíčenému vojsku cestu ven.

25. dubna 1943 založil Adolf Hitler Štít Děmjansk „v upomínku na mnohaměsíční hrdinskou obranu bojového prostoru Děmjansk proti početně výrazně silnějšímu protivníku.“

Článek 3 výnosu o založení štítu stanovil podmínky pro jeho udělení: „Štít Děmjansk bude udělován jako bojový odznak všem příslušníkům Wehrmachtu a osobám Wehrmachtu podřízeným, podílejícím se čestně na obranných bojích v obklíčeném prostoru Děmjansk.“

Dle výnosu o založení štítu bylo započato udělování pod záštitou generála Waltera Graf Brockdorff-Ahlefeldt. Po jeho smrti 9. 5. 1943 (zemřel v  lazaretu Berlin-Zehlendorf) byly předávány udílecí dekrety k Děmjanskému štítu s faksimilí jeho podpisu, přičemž odpovědným byl nový velící generál II. armádního sboru.

Ke štítu byl udělován udílecí dekret.

Podmínky pro udělení

Podmínky pro udělení byly vrchním velením Wehrmachtu stanoveny 25. dubna 1943 následovně:

„Štít Děmjansk obdrží ten, kdo se čestně podílel na obranných bojích a splnil jednu z následujících podmínek:

a) nepřetržité nasazení o délce minimálně 60 dní v obklíčeném prostoru

b) podpůrné nasazení Luftwaffe o minimálním počtu 50 letů, přičemž se započítávají lety nad obklíčené území

c) zranění nebo omrznutí v tomto prostoru, za něž byl udělen Odznak za zranění

Konečný termín pro předání návrhů kandidátů na vyznamenání štítem byl 31. března 1944. Udělování bylo zakončeno s 1. červencem 1944.

Výtvarné zpracování

Avers: V horní části štítu je orlice se svěšenými křídly, v pařátech držící hákový kříž ve věnci z dubových ratolestí. Pod každým z křídel orlice je jeden směrem vzhůru se zužující bunkr z klád, uprostřed se střílnou, symbolizující obranné boje v Děmjanské kapse. Pod bunkry je lemovaný štít s nápisem z velkých písmen „DEMJANSK“. V centrální největší lemované části štítu jsou dva zkřížené meče, jejichž čepele částečně překrývají křídla jednomotorového dolnoplošníku s roztočenou vrtulí a vysunutým (s ohledem na použitá dopravní letadla spíše pevným) podvozkem, symbolizujícího podpůrná nasazení Luftwaffe. Pod meči je letopočet „1942“.

Revers: Bez výtvarného zpracování.

Štít je ražen dutou ražbou, na reversu z něj vystupují 4 sponky pro provlečení látkou a kovovou podložkou. Následně byly sponky po provlečení ohnuty a překryty papírem. Na papíru někdy bývá značka výrobce. Sponky jsou buď přiletovány uvnitř štítu do obdélníku či kříže nebo vystupují po okrajích štítu po dvou na každé straně.

Materiál: postříbřený železný plech nebo postříbřený zinek.

Podkladová látka tmavozelená nebo v polní šedi (pozemní armáda), černá (tankisté), šedomodrá (letectvo).

Miniatury: 9 a 16 mm na špendlíku.

Způsob nošení

Štít Děmjansk byl nošen stejně jako ostatní štíty na levém nadloktí, u příslušníků Waffen-SS nad rukávovou nášivkou (orlicí). Připevněn byl prošitím podkladové látky k rukávu uniformy.