Problematika vyznamenávání aktivních občanů Protektorátu Čechy a Morava byla v Říši několikrát projednávána. Již r. 1941 měl prezident Hácha naznačit u příležitosti zrušení stanného práva R. Heydrichem možnost ocenění věrnosti Říši. Tento návrh projednával údajně K.H. Frank s Hitlerem, který jej rázně zamítl z poukazem na 1. sv. válku, kdy Češi zradili Rakousko-Uherskou říši. Návrh se opět objevil v situační zprávě R. Heydricha stranickému vedení v Berlíně č. 79 z 18. 5. 1942. V dopise Bormannovi zdůraznil, že je proti zřizování nějakého řádu pro občany Protektorátu, neboť tím by se Protektorátu přiznala jistá samostatnost. Zmínil však alternativu udělit některé německé vyznamenání s následnou možností německého státního občanství.

Přesto v dalších letech, pod vlivem porážek Německa na všech frontách, se již objevuje nutnost ocenit uvědomělé loajální Čechy a zejména členy protektorátní vlády a posílit tak klesajícího ducha a víru v konečné vítězství Říše. Proto výnosem z 4. 6. 1944 zakládá státní ministr Karl Hermann Frank vyznamenání pro příslušníky Protektorátu, kteří příkladně prokázali svůj smysl pro povinnost v oblasti průmyslu, zemědělství, techniky nebo kultury i svoji neustálou připravenost k nasazení pro Říši. Vyznamenání neslo název „Der Ehrenschild des Protektorates Böhmen und Mähren mit dem Herzog-Wenzel-Adler“ (“Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí Svatováclavskou“) (často je užíván zkrácený název „Svatováclavská orlice“). (more…)