Pages
Categories
- Články Německo 1933 - 1945
- EXPERTIZY (Certifikáty pravosti)
- Kopie vs. Originál
- Nezařazené
- Přebytky z mojí sbírky
Archives
- May 2022
- December 2021
- October 2020
- June 2020
- March 2020
- October 2019
- January 2018
- December 2017
- November 2017
- October 2017
- June 2017
- April 2017
- October 2016
- August 2016
- June 2016
- April 2016
- August 2015
- July 2015
- November 2014
- September 2014
- February 2014
- January 2014
- April 2013
- September 2012
- February 2012
- January 2012
- March 2011
- June 2010
- April 2010
- November 2008
- October 2008
- September 2008
- May 2008
- September 2006
- January 2004
Meta
Ve státech Německého císařství nebyla od 2. poloviny 19. století služební vyznamenání pro vojenské i civilní osoby nic neobvyklého. Výmarská republika však podobná státní vyznamenání neznala, pouze v průmyslové oblasti (např. vyznamenání obchodní a zemědělské komory).
V první polovině roku 1936 požádal říšský a pruský ministr vnitra dopisem z 11. března 1936 pruského ministerského předsedu a ministra financí o stanovisko k návrhu výnosu. Ten měl zahrnovat zavedení říšského vyznamenání za věrné služby pro zaměstnance mimo úřednickou sféru. Důkladně vypracovaná stanoviska se vyjadřovala vesměs pozitivně, přesto zamýšlený plán nakonec padl po sdělení pruského ministerského předsedu a ministra financí ze 14. listopadu 1936:
„Zástupce Vůdce mi v dopisu z 23. října 1936 sdělil, že zavedení Říšského vyznamenání za věrné služby neshledává opodstatněným. Proto vyřízení této záležitosti odkládám.“ (more…)
Štít Narvik (Narvikschild)
03rd November 2008
Jako první z rukávových štítů založil Vůdce a vrchní velitel Wehrmachtu rukávový štít Narvik. V článku „1“ výnosu o zřízení štítu je napsáno následující:
„V upomínku na hrdinný boj, který v Narviku vítězně svedly v pravém bratrství ve zbrani bojující jednotky pozemní armády, námořnictva a letectva, zakládám Štít Narvik.“
Poté co 28. 3. 1940 podnikli spojenci opatření proti transportům železné rudy ze Švédska a Norska do Německa, přikročilo Německo 9. 4. 1940 k protiúderu s cílem obsadit Dánsko a Norsko (operace Weserübung). Tohoto dne vplula do Ofotfjordu německá eskadra deseti torpédoborců pod velením komodora Friedricha Bonteho. Na palubách lodí bylo přibližně 1.900 mužů 139. horského pluku pod velením generála Eduarda Dietla, kteří obsadili město Narvik. V následujících dnech byla tato eskadra napadena pěti britskými torpédoborci a utrpěla zdrcující ztráty. Posádky zničených a poškozených německých lodí posílily pěchotu generála Dietla, která byla právě napadena. 28. 4. 1940 obsadily britské síly Narvik, aby jej po německých protiútocích, skoro zcela zničeny, 8. 6. 1940 opět vyklidily. (more…)
Železný kříž 1939 (Eisernes Kreuz 1939)
02nd November 2008
Zatímco založení (1813) popř. jednotlivá obnovení (1870 a 1914) Železného kříže (dále jen EK – Eisernes Kreuz) se týkala čistě pruského vyznamenání, výnosem z 1. září 1939 bylo založeno staronové vyznamenání pro celé Německo. Rovněž se poprvé v r. 1939 hovoří v úvodu výnosu Adolfa Hitlera o obnovení EK o tomto vyznamenání jako o „řádu“ („Poté, co jsem se rozhodl povolat německý národ do zbraně proti hrozícím útokům, obnovuji v upomínku statečných bojů, které prodělali synové Německa na obranu své vlasti v dřívějších velkých válkách, Řád Železného kříže.“. V roce 1940 byl pojem „řád“ převzat do celého znění výnosu. Avšak i poté bylo označení často omezeno pouze na „Železný kříž“.
Další změna vyplynula ze snah o zachování celoněmeckého charakteru vyznamenání, kterého EK dosáhl za 1. světové války, kdy vrchním velitelem říšské armády byl právě pruský král Vilém II. Stuha doposud pouze v pruských barvách (černá a bílá) byla pro zdůraznění celostátního charakteru doplněna širokým středovým červeným pruhem. (more…)